Proč ses dala a jak ses dostala na dráhu lektora cizího jazyka?
Mám to v rodině. 🙂
Máš nějakou zkušenost s pobytem v zahraničí?
Úplně moc ne, pro mě to byly většinou jen kratší výlety. Přes Erasmus jsem byla ale například na Kypru, kde jsem se učila
o výuce anglického jazyka pro dyslektické děti. Tento pobyt byl skvělý nejen z hlediska pedagogiky, ale i navázání kontaktů
s učiteli z jiných zemí. Vždy je fajn si porovnat situace a zjistit, jak na tom člověk ve větším měřítku vlastně je. A mimo to, Kypr je skvělý!
Co děláš, když nepracuješ?
Sport je součástí mého života, jeto rituál, který mi pomáhá mít pohodu i přes stresová období. Boulder, plavání a turistika jsou teď mými největšími láskami. Mimo to miluji tvoření, ale jak to tak bývá, není na něj tolik času. Jinak jsem velký kávomilec a ráda vyzkouším každý batch, který potkám.
Jak tě v životě ovlivnila znalost cizích jazyků? Kolika jazyky mluvíš?
Mluvím plynně anglicky a velmi omezeně španělsky (bohužel). Jazyk je jako sval a když se neposiluje… I tak mi ale španělština dost otvírá světy tím, že je to jazyk latinského původu a pomáhá porozumět, i kdyby kouskovitě, celému dalšímu kusu Evropy. Je to skvělý pocit, nebýt závislý na slovníku. Člověku to dovolí rozumět podtextu, vtipům, narážkám,…
Takovým těm rychlým věcem, které překladačům unikají.
Tvůj největší zážitek z cest?
Obrovský zážitek pro mě byly skotské hory. Vypadají mile, ale taky umí být nemilosrdné. Je to naprostá nádhera. Po cestě na Ben Nevis jsme zjistili, že jsme si vybrali cestu pro experty. Byl to proces a velký strach, nejen o sebe. Ben Nevis jsme pokořili všichni o něco silnější.
Který učitel tě v životě nejvíce inspiroval a čím?
To je ale překvapení – moje učitelka angličtiny ze střední. Paní nadšená do toho, co dělá. To vlastně většinou stačí k tomu, aby i své okolí nakazila tou nadšeností.